#72: Vyhlídka na Besednické hoře
Vyhlídku jsem objevila náhodou při cestě na Kohouta (kopec). Ukázala se mi na mapě až po velkém přiblížení. Nevede tam žádná turistická cesta. Jen na mapy.cz najdete, že tam nějaká vyhlídka jest.
Vyhlídku jsem objevila náhodou při cestě na Kohouta (kopec). Ukázala se mi na mapě až po velkém přiblížení. Nevede tam žádná turistická cesta. Jen na mapy.cz najdete, že tam nějaká vyhlídka jest.
Vrchol Kohout je králem Slepičích hor. Ty se tak jmenují proto, že se jeden kopec jmenuje Slepice (neboli Vysoký Kámen) a druhý Kohout. Kde nechali kuře, nevím. Kohout leží 871 metrů nad mořem a po cestě na vrchol jsou skvělé výhledy.
Kousek od Písku, u chaty Živec, vyrostlo nové 3D bludiště. Je to taková velká prolejzačka uprostřed lesa – při hezkých dnes samozřejmě obložená lidmi plus další dětské prolejzačky.
Na koupání to tu upřímně moc není. Ale ani není třeba, protože se areál nachází uprostřed lesa, kde je relativně chládek. Stejně tak cesta k Adamci je komplet lesem a to po zpevněné cestě nebo po asfaltce, kde nejezdí auto (nebo jen minimálně – zákaz vjezdu). Jen bacha na komáry, těch tu je!
Trasa kolem Klenského potoka vede po červené ze Slavče do obce Mohuřice. Ideální trasa lesem kolem vody pro horké letní dny.
Z vrcholu Vysoké není vůbec žádný výhled, po cestě na něj ano. Za to cesta je tu skutečným cílem! Nejkrásnější je první úsek, kdy jdete po úzké pěšince podél skal. Trasa vede poměrně velkým terénem, jsou na ní i povalené stromy.
Tak to byla krása, jak v zámeckém parku! Lehká procházka neskutečně krásnou přírodou.
Tenhle vápencový lom leží kousek od Černé v Pošumaví (u Lipna). Za přírodní památku byl vyhlášen v roce 1990. Sestává z jedné velké „otevřené“ jeskyně, kam dopadá denní světlo.
Tajuplná studánka, doslova jako z pohádky! Studánka U třech buků je zcela neznačená. Vezměte si s sebou třeba mapy.cz a hledejte podle nich. Studánku totiž uvídite doslova až v momentě, kdy bude na dosah ruky.
Prej ĎÁBLOVA PRDEL! Že je to nějakej vtip. Ale není. Opravdu se tak jmenuje skalní útvar v České Kanadě. Červená stezka vás dovede od tohoto skalního unikátu až k rozhledně U Jakuba. Pod ní se nachází naprosto báječné dětské hřiště, včetně lanovky, bludiště, různých schovávaček, dřevěných soch zvířátek, domečků apod.
Zjistila jsem, že tenhle skvost spousta lidí zná. Jaký to podiv, že já až to teď ne. Ale už se to změnilo a jsem nadšená!
Foto a info z 5/2021: Pro mě tak trochu nostalgie, v mládí jsme jezdili s vodáckým oddílem hned na vedlejší základnu. Studánka se nachází hned vedle kapličky. Zaparkujete u silnice. Dál je zákaz vjezdu. Pak půjdete dlouho po asfaltce pořád dolů až do údolí, přes potok, až narazíte na ukazatel „Rachačky“. Tak tam půjdete. Minete…
Ani tohle hradiště nezklamalo. V očích mnohých tu totiž skoro nic nebylo. Jen spoustu ostružin, o které jsem si odřela svá sexy holá lýtka. Na výlet jsem se totiž opět jako správná dáma vydala v šatičkách a sandálkách. A to jsem neměla dělat….
Že už fakt nevím, jakou větší ptákovinu zařadit mezi výlety? Ba ne, studánky a obyčejná místa mají kolikrát mnohem větší kouzlo, než turistické „must-see“, kde to vypadá jak na Václaváku a kde se musíte probíjet k výletnímu cíli skrze několik prodejních stánků s žužu a hračkami z Číny.
Je to magické místo uprostřed lesa, na které neupozorňuje žádná turistická cesta. Pramen je dokonce zcela neznačený. Zkrátka kouzlo lesa, kde rostou smetáky ze stromů.
Kousek za Třeboní se rozkládá rybník Rožmberk. To předpokládám skoro všecí vědí. Většina turistů k jihočeskému velevodstvu vyráží od hráze a často k bezpečnostnímu přelivu ani nedojdou.
Trasa má asi vosum kiláčků a vede příznivým terénem. Jen sem tak nějaký to bahýnko, ale to se dá tak nějak v této krajině rybníků očekávat.
Původně kostel s „neobvyklým“ jménem Narození Panny Marie postavili v roce plným šestek -1666. Josef druhej ho ale zrušil a matroš z kostela se rozkradl na stavbu okolních staveb.
V Terčině údolí to vypadá jako na Václaváku. Tak co to zkusit o pár metrů vedle. Naučná stezka začíná u hradu a vede po nenápadné turistické. Hledejte červenou turistickou značku.
K vodnímu kameni se váže pověst, že tudy šla pana Marie a ve vodním kameni vykoupala Ježíška. Nu, těžko říct, jak se tu ocitla. Nevadí:-). Voda v kameni má navíc prý léčivou moc a to konkrétně na uzdravení očí. Za prozkoumání stojí i široké okolí – velké kameny všude po louce, již zmíněný minihřbitov či zbytky zaniklé obce Mikulov.